Fialovy kyjevské signály

Marek Řezanka

Fialův kabinet se nám vrátil ze své cesty do Kyjeva s několika zásadními zprávami.

 Premiér Fiala po jednání se Zelenským oznámil, že Ukrajina potřebuje jasnou perspektivu vstupu do EU a NATO. Může přitom podle něj počítat s „českou“ podporou. Tím v podstatě trvá na důvodech válečného konfliktu na Ukrajině, neboť zmíněné požadavky jsou pro Rusko stejně nepřijatelnou hrozbou jako rakety na Kubě pro USA.

 „Byl jsem pozitivně překvapen, jak ukrajinští přátelé pracují na doporučeních Evropské komise a na splnění podmínek, které jsou nezbytné“, sdělil nám Petr Fiala. Škoda, že tento výrok nepodložil čísly a fakty o nesmírné korupci na Ukrajině, o její inflaci a dalších indikátorech. Zřejmě vychází z toho, že v EU lze existovat i s destruktivní vládou, která likviduje průmysl a svou politikou zvedá ceny všeho včetně energií až do výše, kdy většina obyvatelstva nebude schopna ze svých příjmů vyjít – on sám je toho dokladem. Většina odborníků se shodne na tom, že v současné situaci by to, co zbyde z Ukrajiny, mohlo vstoupit do EU někdy tak za třicet až padesát let – a možná také nikdy. Jen český premiér to vidí jinak.   

Fialova vláda navíc žene Českou republiku a její občany do zničující války (možná proto jí je jedno, kolik lidí bude propuštěných a kolik jich bude totálně zbídačených – a kolik seniorů se raději zastřelí, než by se dožilo pomalé smrti v nouzi):

„Česká republika podpoří jednotnou reakci NATO v případě použití jakýchkoliv nekonvenčních zbraní ze strany agresorského státu."

 Toto konstatování je nutné dát do kontextu událostí. Stačí si vybavit průběh „vyšetřování“ výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. I kdyby ruská strana žádné nekonvenční zbraně nepoužila, ale jednalo by se o ukrajinskou provokaci, Fiala slíbil zapojení České republiky do války. To by znamenalo jediné: Verbování na frontu – a spoustu padlých.

 Nejedná se o žádné strašení – ale střízlivou analýzu faktů, které máme všichni k dispozici – včetně branného zákona.

 Jedním z důvodů, proč Petr Fiala tolik obdivuje „ukrajinské snažení na cestě do EU“, může být i již zmíněná rozlezlá korupce. Fialův ministr vnitra by o ní a kauze Dozimetr mohl vyprávět své, včetně toho, jak držel zuby nehty pana Mlejnka i s jeho odposlechy. O co víc má pan Rakušan másla na hlavě, o to příkladnější boj vede s celým Ruskem. Má rád pubertální hrátky, jako například vyvěšování plakátů s vakem na mrtvoly a nějakým tím politikem v něm. Vsadím se však, že skutečné válečné zločince, jako G. W. Bushe (Irák, 2003) či J. Bidena (Události krvavého Majdanu, 2014) by do něho neumístil.

 Pro každého z nás by mělo být nepřijatelné, aby se naši představitelé projevovali kromě mafiánského sklonu i infantilně či pubertálně. Výsledky takového diletantství se totiž vrátí nám všem.

 Je nejvyšší čas, abychom se vzepřeli především americké snaze konflikt na Ukrajině eskalovat do podoby konfliktu celosvětového. Neučiníme–li tak neprodleně, budeme za to platit nejvyšší možnou cenu.

 USA se nemohou smířit s tím, že éra unipolárního světa skončila. Nacházejí se v křeči, jakou před nimi zažilo již mnohé impérium. Je to proces nevratný, jemuž nelze zabránit. Jediné, čeho politické a ekonomické vedení v USA ještě může docílit, je totální zkáza světa. A my, občané, máme dvě možnosti: 1) Této sebezničující politice jít naproti, nebo 2) Udělat vše proto, abychom měli budoucnost, a to ve světě multipolárním, založeném na jiném systému, než je ten současný, kolabující. Rozhodneme–li se pro první variantu, můžeme si v Rakušanově vaku představit sebe samé.     

 

Každé z impérií

Barbaři, jichž se „vyvolení“ štítí,

těmi jsou, kteří přijdou s mizérií.

Úpadek říše značí paraziti:

Orgie, zrůdnost – amorálně žijí.

Rodina v troskách jako had se svíjí.

Výbojné války velmoc nevyhrává,

a její lidé ztrácejí svá práva.

Chudnou – a příjmem výdaj nepokryjí.

Namísto z chleba z her se základ stává:

Pád Říma čeká každé z impérií.

Ti, kteří myslí, stále víc jsou biti.

Posměšný symbol do kůže jim vryjí.

Tyrani volbu jako plevel mýtí:

Demokracii nazvou anarchií,

svobodu slova do cenzury skryjí.

Demokracií každý katan mává.

Je prázdným pojmem – pro šíbry ta pravá.

Mít jiný názor je hned rebelií,

tomu se vůbec sluchu nedopřává:

Pád Říma čeká každé z impérií.

Z estetična je odporný kýč k blití.

Podvodné stvůry ze ctných lidí tyjí.

Ekonomika ke krachu se řítí,

kdejaký hlupák hýří stipendii.

Vědeckou pravdu šarlatánstvím smyjí.

Vzdělání potom schválně zaostává,

spravedlnost se k lidem nedostává.

Že je lež zjevná? S pompou vyvěsí ji.

Namísto smíru bují značná vřava:

Pád Říma čeká každé z impérií.

Sex se stal božstvem: Děti nedodává.

Laciné děvce provolá se sláva.

Ohavnost se hned do krásného vpíjí.

Už není práce – bez ní ani strava:

Pád Říma čeká každé z impérií.

Namluveno: